To bych ani nebyla já, kdyby se na mém bločku neobjevila ani jediná zmínečka o svatbách... a tož jsem našla něco zajímavého ... :) Že nevíte, jak se říká svatbě po 25 letech ....
1. bavlněná svatba
2. papírová svatba
3. kožená svatba
4. květinová svatba
5. dřevěná svatba
6. železná (někde plechová) svatba
7. vlněná (někde měděná) svatba
8. bronzová svatba
9. měděná (někde hliněná) svatba
10. cínová (někde růžová) svatba
11. ocelová svatba
12. hedvábná svatba
13. krajková svatba
14. slonovinová svatba
15. křišťálová (někde skleněná) svatba
20. porcelánová svatba
25. stříbrná svatba
30. perlová svatba
35. plátěná (někde korálová) svatba
40. rubínová svatba
45. safírová svatba
50. zlatá svatba
55. smaragdová svatba
60.diamantová svatba
65. kamenná (někde železná) svatba
70. platinová (někde svatba milosti)
75. svatba korunovačních klenotů
pátek 25. ledna 2008
Tak jsem přemýšlela, co bych chtěla...
Chtěla bych ...
1. pořádat v létě pro své přátele grilovačky – vínko, pivo, naložené
maso, spousta her, pokec
2. pořádat pro své přátele videovečírky, pustit si film, pojídat
jednohubky, v průběhu se k němu vyjadřovat a diskutovat
3. mít v pokojíčku svého dítěte na jedné stěně ručně malovaného
Krtka v modrých kalhotkách, pač k dětství prostě patří
4. mít v pokojíčku svého dítěte vyhrazenou jednu stěnu na kreslení
( tohle teda není mé hlavy, takže se omlouvám za ukradení nápadu, ale vzhledem k faktu, že člověk, který to vymyslel je i potenciální tvořitel pokojíčku mého dítěte, tak to vlastně zůstane v rodině : )
5. mít tolik peněz, aby mí rodiče nemuseli pracovat
6. aby mé děti věděly, že děti nenosí čáp a už vůbec né vrána,
ale že je zapotřebí dvou milujících se lidí
7. uchovat svým dětem víru a Ježíška co nejdéle
8. mluvit se svými dětmi o sexu a nazývat věci pravými jmény
9.aby mé děti neznaly zvířata jen z obrázků, ale na vlastní očka
a třeba si na ně i sáhly ( no – na lva asi né:)
10. uchovat si svou zálibu v obdarovávání svých přátel ručně vyrobenými dárky
11. zůstat stále tou Liškou se vším všudy, nebát se
nahlas zasmát nebo si ze sebe udělat srandu
12. umět říkat lidem kritiku a to, co si opravdu myslím...
1. pořádat v létě pro své přátele grilovačky – vínko, pivo, naložené
maso, spousta her, pokec
2. pořádat pro své přátele videovečírky, pustit si film, pojídat
jednohubky, v průběhu se k němu vyjadřovat a diskutovat
3. mít v pokojíčku svého dítěte na jedné stěně ručně malovaného
Krtka v modrých kalhotkách, pač k dětství prostě patří
4. mít v pokojíčku svého dítěte vyhrazenou jednu stěnu na kreslení
( tohle teda není mé hlavy, takže se omlouvám za ukradení nápadu, ale vzhledem k faktu, že člověk, který to vymyslel je i potenciální tvořitel pokojíčku mého dítěte, tak to vlastně zůstane v rodině : )
5. mít tolik peněz, aby mí rodiče nemuseli pracovat
6. aby mé děti věděly, že děti nenosí čáp a už vůbec né vrána,
ale že je zapotřebí dvou milujících se lidí
7. uchovat svým dětem víru a Ježíška co nejdéle
8. mluvit se svými dětmi o sexu a nazývat věci pravými jmény
9.aby mé děti neznaly zvířata jen z obrázků, ale na vlastní očka
a třeba si na ně i sáhly ( no – na lva asi né:)
10. uchovat si svou zálibu v obdarovávání svých přátel ručně vyrobenými dárky
11. zůstat stále tou Liškou se vším všudy, nebát se
nahlas zasmát nebo si ze sebe udělat srandu
12. umět říkat lidem kritiku a to, co si opravdu myslím...
středa 23. ledna 2008
Výlet aneb jak jsme hledali kolena :)
Včerejšek byl parádní den…začalo to polévkou na stojáka v nádražním bufetu a následným záchvatem smíchu v dřepu před nádražním bufetem:) Pokračovalo to cestou fantasy fáčkem směr tábor Vřesovice…fáčko dostalo zabrat, okna se třepala od toho, jak se Linda smála…
Na tábořišti splněn úkol, podepsána smlouva…můžeme domů… po cestě spoustu kolen, ale ani jedno to správné…opět se třepou okna, jízda mezi ploty, moje kecy, mexická polévka…spoustu radosti a těšení se ...
Tak o tomhle všem byl včerejší den…takže pokud chcete zažít výlet, na kterém si prodloužíte život asi o sto padesát let, pojeďte příště s námi… tak teď přemýšlím…ona se asi každá akce prožije jenom jednou a nedá se zopakovat…takže smolík…tahle akce už je prožitá, ale nebojte, my zase určo něco vymyslíme :)
Na tábořišti splněn úkol, podepsána smlouva…můžeme domů… po cestě spoustu kolen, ale ani jedno to správné…opět se třepou okna, jízda mezi ploty, moje kecy, mexická polévka…spoustu radosti a těšení se ...
Tak o tomhle všem byl včerejší den…takže pokud chcete zažít výlet, na kterém si prodloužíte život asi o sto padesát let, pojeďte příště s námi… tak teď přemýšlím…ona se asi každá akce prožije jenom jednou a nedá se zopakovat…takže smolík…tahle akce už je prožitá, ale nebojte, my zase určo něco vymyslíme :)
Jak se dělají rozhodnutí ve Foxíkově a jak se to co nevidět změní
V pondělí jsem měla zajímavý rozhovor s jedním mým dost blízkým človíčkem …tak nějak jsme se, nevím už přesně jak , dostaly až k tomu (no jasně, to tvrdé y na konci je indicie, kdo to tak asi mohl být :), že vztah se mnou je někdy hodně náročný… no po pravdě řečeno, byla jsem zaskočena a upřímně chtěla vědět, čím že se pro lidi vztah se mnou může jevit složitý ...
…dělám velmi často fatální rozhodnutí… ti, kdo mě znáte, můžete nejspíš potvrdit, pač jak jsem tak nad tím přemýšlela, je to asi fakt pravda… velmi často říkám slova jako ,, už nikdy neudělám …, nikdy už nechci…, rozhodla jsem se už nikdy neudělat … ,,
Jenže to nikdy nesplním…jsou to prostě jenom slova… a mě rozhodně nikdy nenapadlo, že právě kvůli tomuto to se mnou může být těžké…jenže může…kdo mi pak jednou uvěří, až to budu myslet opravdu vážně, že něco chci změnit ?
Takže jsem se rozhodla (á už je to tu zase:) nebo spíš jsem jen přemýšlela, že slova jsou hrozně silná zbraň… ale znám jednu ještě silnější…činy… no lidičkové moji, asi to nepůjde hned, změnit to, co říkám a to, co mám hodně zajeté, ale je nejvyšší čas na tom zapracovat…
…dělám velmi často fatální rozhodnutí… ti, kdo mě znáte, můžete nejspíš potvrdit, pač jak jsem tak nad tím přemýšlela, je to asi fakt pravda… velmi často říkám slova jako ,, už nikdy neudělám …, nikdy už nechci…, rozhodla jsem se už nikdy neudělat … ,,
Jenže to nikdy nesplním…jsou to prostě jenom slova… a mě rozhodně nikdy nenapadlo, že právě kvůli tomuto to se mnou může být těžké…jenže může…kdo mi pak jednou uvěří, až to budu myslet opravdu vážně, že něco chci změnit ?
Takže jsem se rozhodla (á už je to tu zase:) nebo spíš jsem jen přemýšlela, že slova jsou hrozně silná zbraň… ale znám jednu ještě silnější…činy… no lidičkové moji, asi to nepůjde hned, změnit to, co říkám a to, co mám hodně zajeté, ale je nejvyšší čas na tom zapracovat…
pondělí 21. ledna 2008
Můj úplně první příspěveček
No tak mě tady máte …tož jsem si taky založila blog…není to zase tak těžké … :). A když už mám blog aj já, zapřisáhlý odpůrce všeho technického a pokrokového, tož panečku, to už je co říct :).
Nemám zatím moc valnou představu, co tu budu psát … rozhodně vám všem budu podávat informace o tom, jak to vypadá v mém liščím světě, co nového, co se mi zrovinka šišce urodilo
Nemám zatím moc valnou představu, co tu budu psát … rozhodně vám všem budu podávat informace o tom, jak to vypadá v mém liščím světě, co nového, co se mi zrovinka šišce urodilo
a tak…souhlas ?
A že se toho v té mojí šišce květákové urodilo dost…ale o tom až příště.
Je potřeba si to urovnat, pač pak byste v tom měli maglajz, takže jak říká jeden Medvěd : ,, Kadlčáčková, zkrať to … .“
Přihlásit se k odběru:
Komentáře (Atom)